Začala jsem přibírat v sedavém zaměstnání

Začala jste přibírat v zaměstnání. Co se stalo?

Od dětství až do nějakých jednadvaceti let jsem byla štíhlá. Měla jsem dobře fungující metabolismus, mohla jsem sníst cokoli a nebylo to nikde vidět. Kamarádky mi záviděly, nemusela jsem se skutečně vůbec nijak omezovat. Změna přišla v momentě, kdy jsem ukončila školu a našla si první zaměstnání. Byla jsem do té doby zvyklá se dost pohybovat, po škole jsem ale usedla na kancelářskou židli, na které sedím doteď. Od malička jsem gurmán a ráda jím. Kila mi šla nenápadně nahoru a já jsem zjistila, že už si nemůžu dovolit sníst cokoliv a v jakémkoliv množství, aniž by to na mě nebylo vidět. Najednou jsem měla 10 – 15 kg nadváhu.

Jak jste se s kily navíc prala?

Mezi dvacítkou a třicítkou jsem se snažila hubnout sama. Měla jsem občasné úspěchy, ale nikdy mi to dlouho nevydrželo, protože mám velmi slabou vůli. Jednoho dne jsem si řekla, když to nejde mě samotné, zkusím to pod dozorem odborníka.

Jak náročná byla cesta, na níž jste se vydala?

Dala jsem si za cíl zhubnout 12 – 15 kg za půl roku, což jsme si s mou výživovou poradkyní odsouhlasily. Musím říci, že jsem zpočátku příliš nevěřila, že to skutečně bude fungovat. Výsledky však byly ihned patrné. Měla jsem konzultace jedenkrát za 14 dní a v podstatě při každém kontrolním vážení a měření jsem měla konstantní úbytek kil i centimetrů. Váha mi šla krásně dolů přibližně o půl kila za 2 týdny, tedy 2 – 3kg za měsíc. Bylo to pro mě ohromně motivující, protože jsem po 10 letech skutečně cíleně hubla a přitom jsem neměla hlad, ani útočné chutě.

Jak probíhaly vaše konzultace?

Zpočátku jsem dostávala spoustu nových informací. Nové pro mě bylo sledovat poměry živin v jídle a skládat si podle toho denní jídelníček. Brzy jsem si na nový způsob stravování zvykla a bylo mi v něm příjemně. Naučila jsem se jíst pravidelně, vyváženě a zdravě. Moje gurmánské večery plné neodolatelných chutí byly najednou ty tam.

Co bylo během redukčního programu Wellnessia pro vás nejnáročnější?

Řekla bych, že nejnáročnější bylo nepodlehnout pokušení a držet se svého režimu za každých okolností v zaměstnání, na party s přáteli nebo při obědech u rodičů. Protože kdybych v těchto případech měla dělat výjimky, dělala bych je často a já jsem si nechtěla ten úspěch s pravidelným váhovým úbytkem kazit.

Jak velkou životní změnu jste zaznamenala?

Dlouho jsem nezažila, aby mi moje oblečení bylo velké. Najednou jsem nakupovala čím dál menší velikosti. Začala jsem se také pravidelně hýbat. Nejenže jsem se líbila více sama sobě, té změny si všimlo i okolí a přijalo jí velmi kladně.

V čem jste změnila jídelníček především?

Byla jsem zvyklá na ovocné jogurty, ochucené tvarohy. Nyní kupuji pouze bílý jogurt a tvaroh bez příchuti a používám čerstvé ovoce. Velmi razantně jsem omezila pečivo. Dříve jsem se často odbývala studenou večeří typu chleba nebo rohlík s něčím na to. Dnes jím pečivo minimálně a snažím se kupovat převážně celozrnné. Můj jídelníček obsahuje velké množství zeleniny, luštěnin a sójových výrobků. V podstatě jsem vypustila uzeniny. Občas si ale zahřeším s čokoládou, perníkem či štrúdlem, nebo také na Vánoce.

Jste nyní sama se sebou spokojená?

Ano. Cítím se velmi dobře a staré zlozvyky mě ani nelákají. |Dobrý pocit na těle i duši si už nechci nechat vzít.

Komentář výživové poradkyně Moniky Divišové

S Petrou bylo od začátku radost pracovat. Měla jasně stanovený cíl a velkou motivaci v podobě svatby. Program byl stanoven na půl roku a po celou dobu měla opravdu skvělé výsledky. Petře pomáhal na její cestě za úspěchem i „hubnoucí notýsek“, do kterého si denně psala záznamy o snědeném jídle. To samozřejmě pomohlo i mě, protože jsem měla větší „kontrolu“ nad tím, jak se stravuje a Petra se díky tomu i velmi rychle naučila správně kombinovat jídlo. Tento styl denních záznamů snědeného jídla není pro každého, ale faktem je, že u spousty klientů takový „bič“ funguje perfektně.

Když Petra přišla, její největším prohřeškem bylo asi to, že přesouvala větší část energetického příjmu na druhou polovinu dne. Často se na jídelníčku objevovaly sladkosti. Během oběda vynechávala přílohy a tělo se o sacharidy pak logicky hlásilo. Prvotní úkol tedy byl nastavit rovnováhu mezi jednotlivými živinami během dne a hlavně tělo „dovyživit“. Jednoduchou a chutnou formou bylo tedy zařazení výživového nápoje do denního režimu – konkrétně na snídani. Tento nápoj Petře tak chutná a cítí se s ním skvěle, že v jeho užívání pokračuje i nadále dokonce spolu s přítelem, kterého díky němu naučila pravidelně snídat.

Výsledky redukčního programu paní Pospíšilové (nyní Palečkové)

– 9,7 kg; – 6 cm pas; – 8 cm boky; – 16 cm bříško

 

Úspěšný příběh paní Pospíšilové byl také uveřejněn v časopise Zdravé Hubnutí, můžete si ho prohlédnout zde.