Zeleninou proti překyselení

Na to, jak se optimálně stravovat, existuje spousta různých pohledů. Velmi často slýchávám od svých klientů, že se všeobecně stravují spíše klasicky. Důvodem je složitá orientace v množství přístupů ke zdravé výživě. Člověk pak neví, ke kterému z nich se přiklonit. Možná právě to je ten stejný důvod, proč vy sami ještě nejíte úplně optimálně. Ač všichni moc dobře vidíme, že v této oblasti něco není v pořádku, nevíme, jak začít. Možná vidíte svojí manželku či kamarádku zápasit s nejrůznějšími dietami a zpovzdálí sledujete výživové trendy. Jednou je to dělená strava a vegetariánství, pak zase makrobiotika. Tak kdo se v tom má vyznat?

Jste tedy takovým čekatelem. Jíte „normálně“ a čekáte, až bude jasný ten správný způsob stravování. Když hledáme, jaké si koupit nejlepší běžecké boty nebo auto, narazíme také na spousty mnohdy protichůdných názorů. Pak uděláme rozhodnutí, nakoupíme a potom na vlastní kůži zjišťujeme, jak to doopravdy je. Potýkáme se tedy s důsledky našeho rozhodnutí: auto je moc velké a špatně se s ním parkuje v centru města. Boty jsou dobré do lesa, ale díky vzorku v podrážce musím po každém běhání vytírat podlahu od bahna, co jsem si z lesa donesla. Dokud to nezkusím, tak nevím, co přesně potřebuji.

Důsledky „čekání“ na ten správný způsob stravování jsou však o něco závažnější než špatné parkování. Pokud už se vás týká jeden z těchto problémů – častá únava, nadýmání, bolesti hlavy, alergie, nadváha – tak vězte, že právě dostáváte první signály od vašeho těla, že způsob, jakým se stravujete, neodpovídá jeho potřebám.

Je tu ale skupina potravin, na kterých se všechny výživové směry shodnou – zelenina! Slyšeli jste to již mnohokrát, někteří z vás jste jí do svého stravování již zařadili. Proč je pro nás zelenina vlastně tak dobrá?

• obsahuje velké množství výživných látek, enzymy a vodu,
• její energetická hodnota je nižší než všechny ostatní potraviny – 500 g salátu má 100 kcal, chleba má na stejnou váhu 1500 kcal,
• je zásadotvorná.

V dalším textu bych se ráda zaměřila na poslední důvod.

Tělo nás neustále zachraňuje, abychom přežili. Má zabudované nejrůznější mechanismy pro regulaci vnitřního prostředí. Teplota musí být mezi 35,8 °C až 37,3 °C a stejně tak naše krev musí mít stabilní, lehce zásadité pH 7,4. Pro regulaci teploty se například potíme. Kyselost tělo snižuje například dechem, močí a minerály. Nerovnováha v pH naší krve vzniká díky jídlu, pití a také stresu. Všechny tyto faktory náš organismus překyselují. Veškeré jídlo co jíme je buď kyselinotvorné, nebo zásadotvorné. Škála je od 0 do 14. Například Coca-Cola má pH 2, káva 5, voda 7.

Problém začne v momentě, kdy tělo musí pracovat přes čas, aby vyrovnalo příliš kyselé prostředí. Když máme vyrovnané pH, tak se cítíme uvolnění, klidní, koncentrovaní, bez bolesti a máme hodně energie. Když ale naše tělo musí bojovat s překyselením, může se to projevovat jedním nebo více způsoby: náladovostí, podrážděností, hněvem, bolestí, vznikem cyst, záněty, špatným trávením.

Potraviny můžeme rozdělit podle toho, jak působí na náš organismus, na kyselinotvorné a zásadotvorné. Kyselinotvorné potraviny jsou například mléčné výrobky, vepřové, hovězí a kuřecí maso, alkohol, čaj, káva, cukr, umělá sladidla, Coca-Cola. Mezi zásadotvorné potraviny patří zejména zelenina a ovoce, bylinky, mořské řasy, dále ořechy, semena, klíčky, avokádo, tofu, ryby a kvalitní tuky.

Další jednoduché pravidlo, jak rozpoznat, do jaké skupiny potravina patří, je: čím více je jídlo průmyslově zpracované, tím více je kyselinotvorné. Když si něco utrhneme na zahradě nebo na stromě a ihned to jíme, můžeme si být jisti, že to bude zásadotvorné. Pokud si něco koupíme v supermarketu, má to 3 měsíce trvanlivost a obsahuje „nejedlé“ ingredience, zřejmě se jedná o kyselinotvornou potravinu. Neznamená to však, že všechny kyselinotvorné potraviny musí být pro náš organismus špatné. Problém vzniká, až když dojde k dlouhodobé nerovnováze.

Jakmile nám díky nevhodně složenému jídelníčku klesne pH krve pod 7,3, naše tělo musí pracovat navíc, aby zvládlo zpracovat nával kyselosti a udrželo naší krev ve správném pH. Musíme trochu více dýchat, odvádíme pryč oxid uhličitý, ledviny zvednou kyselost v moči a odvedou jí tím ven. Aby tyto mechanismy tělo mohlo udělat, potřebuje na to zásadotvorné minerály, jako například vápník, hořčík, jód a sodík. Když místo výživy buněk používáme tyto živiny na optimalizaci pH, nemůžeme se divit, že nám pak „chybí“ na jiných místech.

V souvislosti s překyselením organismu, způsobeným jídlem a stresem, vznikají různé zdravotní problémy. Jedním z nich je například osteoporóza. I když jíme dostatek mléčných výrobků s vysokým obsahem vápníku, nemusí to stačit a překyselení způsobí řídnutí kostí.

Jód je prvek podporující harmonickou funkci štítné žlázy, která reguluje náš metabolismus. Když je ale organismus překyselen, štítná žláza nemůže dobře fungovat a metabolismus se zpomaluje. A to už je jen krok od nadváhy. Ta může být další příčinou překyselení organismu. Pokud se tělu nedaří zvládnut kyselý útok, pomáhá si ukládáním kyselostí do tuků.

V kyselém prostředí se velmi dobře daří mikroorganismům, které svými výkaly přidávají další kyselý odpad do našeho těla. Objeví se nemoci, které přímo souvisí s životem mikroorganismů v našem těle – kvasinky, migrény, únavový syndrom, poruchy imunity, gynekologické problémy, ekzémy, astma.

Děti jsou na překyselení ještě více citlivé než dospělí – mohou se u nich objevit například různé alergie, poruchy soustředění a snížená imunita.

Jak tedy můžeme tělu pomoci udržet optimální pH krve?

1. Pravidelně odpočívejte – dopřejte si dostatek spánku a relaxace.
2. Jezte z 80 – ti % jídla, která jsou zásadotvorná.
3. Minimálně 50% vašeho jídelníčku by měla tvořit zelenina.

Pokud jste tedy doposud váhali, jakým způsobem se vlastně máte stravovat, držím vám palce ke správnému rozhodnutí.

Monika Divišová, nutriční poradce a ředitelka centra Wellnessia